Ilustrační foto PIXABAY.
Ilustrační foto PIXABAY.

Zpět k prknům… nebo vpřed?

Možná někoho zarazila informace ze dne otevřených dveří o tom, že v oboru Strojírenství se chceme v technickém kreslení a na počátku konstrukčních cvičení vrátit k rýsovacím prknům. Postačí prkno pro formát A3 s příložníkem. Ptáte se, proč, když se dnes dokumentace vytváří především na počítači? Důvody jsou následující.

Ano, klasické rýsovací potřeby patří v jejich plném nasazení do historie. Ale ve škole mají stále své místo. Nezapomínejme na to, že úlohou školy je nejen předat informace, ale také pěstovat návyky a dovednosti, které tyto informace přetaví ve skutečné znalosti. To se děje i za tu cenu, že některé činnosti se mohou zdát na první pohled nepraktické. Pokud bychom rezignovali na tuto formativní funkci školy, uděláme ze školního vzdělávání pouhý rekvalifikační kurz.

Jednou ze základních dovednosti technika musí být schopnost nakreslit náčrt. Náčrt technicky správný, přesný, srozumitelný, protože jedině takový je plnohodnotným nástrojem grafické komunikace. K této dovednosti dospěje adept právě přes používání klasických rýsovacích pomůcek, které vytvoří správné návyky a vycvičí jemnou motoriku. Druhotným důsledkem je pěstování zodpovědnosti za odevzdanou práci, protože při ručním kreslení neexistuje tlačítko „zpět“. Chce to i jistou odvahu. Opuštění rýsovacích prken před lety vedlo k tomu, že  kvalita konstrukčních prací se zhoršila. Žáci přenášejí ušmudlané výkresy složené v deskách, nebo srolované v tubusech (ty už se ale dnes moc nevidí), tahají je po lavicích, nemají je upevněné na rýsovací desce a dosažení požadované přesnosti je tak mnohem obtížnější. Mám za to, že např. na stavebních školách z těchto důvodů dosud rýsovací prkna žijí. Správné návyky získané při klasickém rýsování se později vrátí ve zručných náčrtech i při tvorbě dokumentace na počítači.

Vypuštění „zbytečných“ činností ze školního vzdělávání je tématem, které hýbe vzděláváním zejména po období distanční výuky. Myslím, že někdy ne zcela promyšleně. Je třeba přemýšlet, čím nahradíme případnou formativní funkci některé zdánlivě zbytečné a nepraktické činnosti. Nezapomínejme, že koordinace ruka-oko a jemná motorika udělaly člověka člověkem.