125 let strojnické průmyslovky

Hlavní stránka / Škola / Historie / 125 let průmyslovky

K 125. výročí založení české průmyslovky v Plzni byl vydán sborník k výročí (historie školy, vývoj za posledních 25 let, zajímavosti, zaměstnanci, absolventi, almanachy k 50 a 100 letům školy jako digitální příloha).

Sborník - almanach obsahuje kromě údajů o škole také některé zajímavosti o strojírenství a příspěvky několika absolventů.

Zajímavost – vyjímáme z almanachu

1776 – v Plzni zřízena dvoutřídní německá škola s českým vyučováním v několika předmětech
1780 – připojena třetí třída (zásluhou litoměřického biskupa F. Kindermanna bylo v Čechách vybudováno několik desítek pracovních škol s vyučováním řemeslným pracím – předení, pletení, pěstování bource morušového)
1813 – připojena čtvrtá třída, v Plzni tak vznikla hlavní škola; ve 4. třídě se vyučovalo mj. také mechanice a stavitelství (připravovala pro řemeslnou práci), učitelé museli skládat zkoušku z technických věd a kreslení
1848/1849 – nižší reálka; došlo k oddělení obecného a technického školství
1863 – první třída vyšší reálné školy; učební plán zahrnoval i matematiku, fyziku, rýsování, chemii a strojnictví
1868 – plzeňská městská rada se dotázala několika významných školských odborníků (např. rektora pražské polytechniky J. Krejčího a ředitele pražské průmyslovky A. Majera), co soudí o případné přeměně reálky v reálné gymnázium; oba podmiňovali tento krok zřízením průmyslové školy
1872 – přeměna plzeňské reálky v reálné gymnázium; výsledek omezování technických předmětů (rozšířen byl např. dějepis s cílem posilovat výuku k státní loajalitě)
1870 – první státní průmyslová škola v Rakousku zřízena ve Vídni
1876 – založení 9 státních vyšších průmyslových škol (Brno, Liberec, Krakov, Bílsko, Štýrský Hradec, Černovice, Plzeň); první průmyslová škola v Plzni byla německá
1885 – v Plzni zřízena česká průmyslová škola (C. k. česká průmyslová škola státní v Plzni)
1902 – vyšší čtyřleté oddělení strojnické
1913 – čtyřletá škola stavitelská
1926 – rozdělení školy na dva ústavy (I. a II. státní průmyslová škola v Plzni, II. státní průmyslová škola, dnešní SPŠ strojnická, se skládala ze strojnických oddělení dřívější české a německé státní průmyslové školy; samostatná německá škola tak zanikla)
1940 – samostatné třídy s elektrotechnickým zaměřením
1954 – osamostatnění průmyslové školy elektrotechnické (její součástí byly i třídy s dopravním zaměřením)
1959 – samostatná průmyslová škola pro pracující
1967 – rozdělení dosavadní střední průmyslové školy elektrotechnické, vznik samostatné střední průmyslové školy dopravní
1984 – sloučení průmyslové školy pro studium při zaměstnání se SPŠ strojnickou
1999 – splynutí SPŠ strojnické se SOU strojírenským v Plzni

Vznik středních odborných učilišť
Střední odborná učiliště jsou dědici tzv. pokračovacích (učňovských) škol. Ty se dělily na samostatné, které měly svou vlastní správu, a organicky přičleněné k některé průmyslové nebo odborné škole. Živnostenské vzdělání (dnes bychom řekli odborný výcvik) zajišťoval mistr. Neobstál-li učeň při učňovské (tovaryšské) zkoušce, prodlužovala se i učební doba ve škole. Ve školním roce 1890/91 měla pokračovací škola při české průmyslovce v Plzni 159 žáků, při německé 311 žáků, celkem tedy 470 žáků. Kromě těchto dvou pokračovacích škol průmyslových působila v Plzni i odborná pokračovací škola obchodní. Pokračovací průmyslové školy nesporně přispěly ke zvýšení kvalifikace dělnického řemeslnického dorostu a způsobily, že už v 90. letech 19. stol. inteligence a odborná schopnost českého dělníka byla na úrovni dělníků průmyslově nejpokročilejších států a v některých oborech ji překračovala (např. kováři, kotláři, modeláři, taviči). Pokračovací školy s průmyslovým zaměřením dodávaly své žáky plzeňským strojírnám, především strojírně E. Škody a později Škodovým závodům. V roce 1920 zřídila správa města Plzně tzv. samostatné odborné pokračovací školy. Vyučovalo se v nich česky. Zprvu vyučování probíhalo o sobotách a nedělích, v průběhu dalších let byla teoretická výuka přesunuta na dva všední dny v týdnu v rozsahu 8 vyučovacích hodin. V roce 1928 bylo v Plzni 28 odborných škol, které navštěvovalo 3133 učňů. Byly vydávány jedny z prvních učebnic pro učně podle vyučovacích oborů. Učňovské školství v Plzni bylo tehdy na špičce v bývalém Československu.

Po 2. světové válce a po obnově Škodovky pokračovala i výuka učňů. Učňovským školám se začalo říkat základní odborné školy. V roce 1950 existovalo v Plzni celkem 6 základních odborných škol (ZOŠ). Plzeňská Škodovka postupně převzala do své správy tři ZOŠ. Budovy těchto škol byly ve Škroupově ulici, v sadech 5. května a na nynější Americké třídě. V průběhu 50. let vstoupil v platnost zákon o odborných učilištích, později v 70. letech o středních odborných učilištích. Rozsáhlý areál pro žáky byl vybudován v Plzni-Skvrňanech.