Mapa webu Česky English Deutsch

Paříž

Hlavní stránka / Úvod / Články / Paříž

12.5.2014

Paříž Paříž je známa mnoha přízvisky – Město módy, Město umělců, Město zamilovaných, Město muzeí,... Proto není divu, že se stala nejnavštěvovanějším místem Francie. Na vlastní oči jsme se o tom mohli přesvědčit ve dnech 25. – 30. dubna, kdy jsme v rámci poznávacího zájezdu navštívili nejznámější památky tohoto města.

V brzkých hodinách sobotního rána jsme dorazili do Francie, kde naší první zastávkou byla Remeš. V katedrále Notre-Dame se nechali korunovat francouzští králové, kteří při této příležitosti přísahali na tzv. remešské evangelium, psané cyrilicí (text z 11. století byl původně v majetku Emauzského kláštera v Praze). Prohlédli jsme si interiér a mnohé zaujala i pověst, již nám vyprávěl pan průvodce. Na levém portálu jsou zobrazeny sochy, ale jen jedna z nich se usmívá. Podle pověsti je to anděl, či spíše anděla – žena, která se usmívá, protože poznala, že je milována. Sochař si prý za vzor vybral vlastní manželku.
Poté jsme sešli do podzemí starého opatství ze 13. století. Zde jsme  neobdivovali historickou výzdobu, ale 3 miliony lahví pravého šampaňského! Místo totiž náleží firmě Taittinger, jejíž zástupce nás seznámil s postupem výroby a ukázal nám sklepy, kde ročníková vína zrají až 8 let. Nakonec jsme si sklenkou s bublinkovým mokem přiťukli s typickým přáním: „Santé!“
Autobus nás dále zavezl k mohutnému středověkému hradu Pierrefonds. Ač z něj v 19. století byla pouze zřícenina, byl nádherně zrestaurován, a proto jej dnes využívají mnohé filmové společnosti k natáčení historických filmů. Večer jsme během okružní jízdy mohli poprvé vidět všechny ty známé památky, které navštívíme v následujících dnech.
Druhý den jsme po vydatné snídani vyrazili do centra Paříže. Protože opět pršelo, chtěli jsme se schovat v Musée d´Orsay, muzeu, které ukrývá obrazy z konce 19. století. Zde jsme poprvé poznali, co to znamená, že Paříž ročně navštíví několik milionů turistů. Fronta několikrát obtáčela náměstíčko, i když jsme tam byli dobrou půl hodinu před otevřením! Odměnou nám pak byly krajinky impresionistů rozzářené sluncem, dýchající pohodou a poklidnou atmosférou francouzského venkova.
Odpoledne jsme strávili v malém městečku nedaleko Paříže – ve Versailles. Zde nás pan průvodce pobavil historkami ze života Ludvíka XIV. Po návštěvě komnat krále, královny i známého Zrcadlového sálu jsme prošli část zahrad, které k zámku přiléhají. Říkám část, protože návštěva celého areálu by nám zabrala několik hodin – rozprostírají se na ploše asi 100 hektarů. Obdivovali jsme zejména přesně sestříhané keře a trávníky, které vytvářely geometrické obrazce i všudypřítomná jezírka, kašny a fontánky. Zvukovou kulisu dotvářela historická hudba znějící ze všech koutů.
Ve večerních hodinách jsme se vrátili do Paříže a prošli čtvrtí Montmartre od kabaretu Moulin Rouge k bazilice Sacré Coeur, přes náměstíčko malířů Place du Tertre k původním dřevěným mlýnům. Mnozí turisticky vděčné čtvrti využili k nákupu suvenýrů či k ochutnávce pravých francouzských palačinek, ostatní jen nasávali atmosféru pařížského ruchu.
V pondělí jsme poznali, jak to vypadá, když se všichni Pařížané najednou chtějí dostat do práce. Cesta do centra trvala opravdu dlouho. Vystoupili jsme v Latinské čtvrti u sochy Michela de Montaigne. Noha této sochy byla celá lesklá od častého hlazení studenty, kteří u něj tak prosí o štěstí u zkoušek. Také jsme si ho pohladili a doufáme, že nám pomůže i na dálku. 
Tento den jsme věnovali návštěvě katedrály Notre-Dame a jednoho z největších muzeí světa – Louvru.  Prohlídka celého muzea by trvala několik dní, proto si každý našel to své: expozici starověkého Egypta, oddělení s antickými sochami, obrazy italské renesance,… výběr byl prakticky neomezený.
Po takové přemíře klasického umění nás o to více překvapily stavby moderní čtvrti La Défence. Z moderní Velké archy jsme shlíželi na stavbu ve tvaru obrovské mušle, moderní les z trubek a drátů, …
Poslední den nás čekal zlatý hřeb – Eiffelova věž. Ti trpěliví, kteří se nebáli dlouhých front, vyjeli až do třetího patra, ale většina z nás se spokojila s patrem druhým, ať už výtahem nebo pěšky (přibližně 700 schodů!). Po perspektivě z ptačího pohledu jsme se na památky podívali z dalšího méně obvyklého úhlu – z řeky, když jsme využili jedné z lodí, které křižují Seinu.
Nakonec nás autobus zavezl na druhou nejdražší ulici světa – na Champs-Elysées a u Vítězného oblouku jsme se s Paříží rozloučili.
Závěrem musím poděkovat Mgr. Janě Hodinářové za organizaci a Mgr. Zbyňku Kašparovi za skvělé průvodcovské služby. Doufám, že se pobyt všem líbil a že jste si zamilovali Paříž stejně jako já.
 

Autor: Mgr. Michaela Králová   |   Sekce: Články   |   Tisk   |   Poslat článek známému


© 2011 Střední průmyslová škola strojnická a Střední odborná škola profesora Švejcara, Plzeň


RSS kanál  |  XML Sitemap    Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018


Všechna práva vyhrazena © 2018 NETservis s.r.o.