Mapa webu Česky English Deutsch

Mladí vědci a technici z celého světa se sešli v Arizoně (1)

Hlavní stránka / Úvod / Články / Mladí vědci a technici z celého světa se sešli v Arizoně (1)

17.6.2013

V rámci projektu Ústavu informatiky Akademie věd "100 vědců do středních škol" jsem do Phoenixu v USA přijel se žáky a učiteli českých středních škol, kteří se zúčastnili akce projektu Intenzívní škola v krajích a prošli sítem výběrového řízení. Projekt má za úkol popularizovat vědu a zvýšit zájem studentů o studium přírodních a technických věd a jeho součástí je návštěva soutěže Intel Science and Engeneering Fair (ISEF).

Kritéria pro výběr pedagogů byla účast na jedné z Intenzivních škol, znalost angličtiny a jak se nám daří probouzet ve studentech zájem o vědeckou a odbornou práci. V sídle ústavu jsem absolvoval pohovor v angličtině a poté zbývalo jen vyřídit formality - vízum ESTA (platí 2 roky) a biometrický pas. Kromě fotografie jsou v pasu v mikročipu uchovány i otisky prstů (vzpomněl jsem si na občanský průkaz své babičky, kde se skvěl inkoustový otisk jejího palce ...).  

O ISEF jsem zjistil, že v ní soutěží vynikající studenti středních škol z celého světa v různých vědních oborech a že může být inspirující poznat, na čem pracují a jaké mají výsledky. INTEL, vedoucí firma v oboru mikroprocesorové techniky (vyvinula v roce 1971 první mikroprocesor), pořádá velkoryse pojatou soutěž každý rok v jiném městě v USA. Letos padla volba na Phoenix, jedno z nejteplejších míst v zemi blízko mexických hranic a údajně jedno z nejbezpečnějších měst v Americe (naši hokejisté hrající za místní Kojoty v něm prý chtějí zůstat bydlet natrvalo).

14.5. 2013 úterý 6 hod. ráno letiště V. Havla, v odletové hale postává hlouček študáků s rodiči a pár dospělých, je tu vedoucí výpravy Roman Neruda se sádrou na noze - "nevšiml jsem si schodu," říká. Podepisujeme prezenci, přebíráme peníze na hotel a diety. Dvě a půl hodiny do odletu trávíme odbavením, lelkováním, telefonováním, pak pasovou kontrolou a osobní prohlídkou (když píská rám, musíme jím projít znovu bosí). Naše cesta povede přes Anglii, Skotsko, Island, Grónsko a Kanadu. Odlétáme v 9 hod. a na letišti Heathrow v Londýně přistáváme v 11 hod. (v 10 hod. místního času).


Při čekání na další let se seznamuji se spolucestujícími kolegyněmi, vesměs učitelkami z gymnázií. Některé doprovázejí své žáky úspěšné v matematických či jiných olympiádách. Matematička Jitka z Litoměřic cestuje se Štěpánem, nadějným matematikem, bioložka Květa z Budějovic vypráví o svém žákovi, který se zabývá chvostoskoky, 2 mm malými broučky z jeskyň. Jsou tu ještě učitelka chemie Hana z Tábora a učitelka výpočetní techniky Štěpánka ze Sušice se svými žáky. Plzeňské školy zastupuje Do Duc (Honza) z Masarykova gymnázia, žák vynikající v matematice. Je mi líto, že termíny Středoškolské odborné činnosti znesnadňují účast i našich úspěšných žáků.

Z Londýna Odlétáme v 16:15 našeho času, let do Phoenixu má trvat 10 hod., stále letíme "se sluncem", v 17:45 jsme nad Islandem, v 19:30 nad Grónskem, ve 21 hod. fotografuji část Baffinova ostrova, rychlost se pohybuje kolem 900 km, výška 10 tis. m, teplota -51°C.


V 17:30 místního času (4:30 v ČR) přistáváme ve Phoenixu na letišti Sky Harbour. Imigrační úřednice kontroluje naše celní prohlášení (v něm jsme museli uvést, zda jedeme za obchodem, co s sebou vezeme, zda jídlo, zvířata, kolik peněz máme s sebou), pas a otisky prstů.

Když se řekne Fénix, tak si představíte bájného ptáka, který povstal z popela. A Phoenix, hlavní město státu Arizona v americkém jihozápadu (kolem 2 mil. obyvatel), povstalo na zbytcích zavlažovacích kanálů indiánů Hohokama, obývajících toto horké místo již před 2000 lety. Poznávám to i já - v pozdním odpoledni, po odchodu z klimatizované letištní haly, jako kdybyste narazili na horkou zeď.

Stojím sám v dlouhé ulici, kam vybíhají východy z letiště Sky Harbour. Nemám ani čas přemýšlet, jak se stalo, že jsem kolegy ztratil. Na mém mobilu síť nefunguje. Poté, co jsem prohledal všechna patra budovy letiště, jsem rezignoval. U východu č. 4, kam mě poslal muž z informací, mi zřízenec přivolal taxík.
Nasedám do taxíku, dávám se do řeči s řidičem. V severním Jemenu, odkud pochází, teď vládnou komunisté, on studuje elektrotechniku na Arizonské státní univerzitě, ukazuje mi tlustá skripta, z nichž se připravuje ke zkoušce. Jako kolega mu vyjadřuji svou účast. ČR zná, říká, že hodně lidí od nich u nás studovalo.

Do centra metropole - Downtownu, kde je náš hotel, projíždíme periférií s nízkými domky, sklady a parkovišti (později si na rozlehlost města zvyknu), před hotelem Westin platím 23 dolary a zjišťuji, že ostatní účastníci ještě nedorazili. Volám z telefonu v recepci Romanovi na jeho mobil, že jsem v pořádku na místě.

Získávám mapu centra i okolí a když všech 20 cestovatelů dorazí tramvají Light Rail omlouvám se jim. Zjišťuji, jak došlo k tomu, že jsem je ztratil - prostě jsem si nevšiml (únava z dlouhé cesty?), že se čelo výpravy na letišti neplánovaně zastavilo u výdeje zavazadel. Stačilo se prostě přes těch pár pater vrátit... Roman zařizuje ubytování a smlouváme na 10 hod. zítra ráno odchod do Arizonského vědeckého centra.

(Pokračování)

 

Autor: Ing. Petr Hlávka   |   Sekce: Články   |   Tisk   |   Poslat článek známému


© 2011 Střední průmyslová škola strojnická a Střední odborná škola profesora Švejcara, Plzeň


RSS kanál  |  XML Sitemap    Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018


Všechna práva vyhrazena © 2018 NETservis s.r.o.